Masný a mlékárenský průmysl

Mít maso a mléčné výrobky několikrát denně se pro mnoho lidí stalo standardem, a pro masný a mlékárenský průmysl to znamená obrovský byznys. Ale co stojí za tím, abychom mohli takto nasytit miliardy lidí? Obrázky šťastných kraviček na obalech jsou bohužel často jen marketingový příběh.

Nejde jen o výrobu potravin. Jde také o náš vztah k živým bytostem, přírodě a o snahu zanechat svět budoucím generacím v co nejlepším stavu.

Přibližně 80 % celosvětové produkce masa pochází z velkochovů, kde zvířata prožijí život, který je na hony vzdálený jejich přirozenému prostředí. Často se tísní na malém prostoru, mnohdy s neléčenými zlomeninami či jinými úrazy, ve vlastních výkalech a v trvalém stresu.

Kvůli snížení rizika šíření infekcí se ve velkochovech používají antibiotika, ačkoli v EU platí přísná pravidla, která zakazují preventivní podávání antibiotik zdravým zvířatům. V praxi je ale povoleno tzv. metafylaktické podávání celým skupinám zvířat při riziku šíření infekce, což je stále velmi časté. Celosvětově se až 70 % vyrobených antibiotik používá v živočišné výrobě, což přispívá k problému antibiotické rezistence – tedy situaci, kdy antibiotika přestávají zabírat. Už dnes u nás zabíjí rezistentní bakterie více lidí než autonehody.

V EU jsou sice všechny potraviny živočišného původu pravidelně testovány na rezidua antibiotik a musí splňovat přísné limity, ale systém není stoprocentní. Například podle EFSA One Health Zoonoses Report 2023 některé země včetně Polska a Maďarska hlásí vyšší podíl vzorků s překročenými limity antibiotik. Téma antibiotik tedy zůstává vážným problémem, který se dotýká zdraví lidí i zvířat.

Ročně se vyhodí množství masa odpovídající 75 milionům krav, které byly zabity zbytečně.

A co mléko? Průmysl mění krávy doslova na „továrny na mléko“. Jsou opakovaně uměle oplodňovány a několikrát denně dojeny, což vede k bolestivým zdravotním komplikacím. Telata, pro která je mléko přirozeně určeno, jsou matkám odebírána krátce po narození, což způsobuje velký stres, a většina z nich je později zabita.

Rostoucí konzumace masa a mléčných produktů si vybírá také ekologickou daň. Masný a mlékárenský průmysl stojí za přibližně 14,5 % všech emisí skleníkových plynů, a k výrobě 1 kg hovězího masa je potřeba více než 15000 litrů vody. Pěstování krmiva pro hospodářská zvířata vede ke kácení deštných pralesů, úbytku biodiverzity a degradaci půdy.

Dát si ráno vejce se slaninou a mléko do kávy dnes není žádný luxus. Ale je opravdu v pořádku přehlížet neetické zacházení se zvířaty a škody na přírodě?

🩷 Každý krok je lepší než žádný. Každé jídlo bez živočišných produktů se počítá – jedno týdně, jedno denně... Podpora etických a udržitelných potravin, které respektují život a přírodu, je jedním z nejlaskavějších kroků, které pro sebe, zvířata i planetu můžeme udělat.

Věděli jste, že prasata jsou inteligentnější než psi a umí se poznat v zrcadle? Krávy mají skvělou paměť a vytvářejí pevná pouta? Slepice umí řešit hádanky a starají se o svá mláďata ještě před vylíhnutím? Hospodaření se zvířaty se však v průmyslu změnilo na pouhou produkci a s jejich životy se často zachází bezcitně.

Máme možnost volby, zda budeme součástí problému, nebo jeho řešení. Otevřít oči, srdce a peněženku pro laskavější svět není slabost, ale odvaha.

Říká se, že co oči nevidí, to srdce nebolí. Umíte si představit, jak by se svět měnil, kdybychom ty oči otevřeli?

---