Rostlinná strava a střevní mikrobiom

O čem vlastně mluvíme, když mluvíme o mikrobiomu

Mikrobiom označuje soubor mikroorganismů (bakterií, virů, hub a dalších), které s námi žijí v těsném kontaktu. Najdeme ho prakticky po celém těle. V souvislosti se stravou mluvíme o mikrobiomu střevním.

Střevo představuje jedno z hlavních rozhraní mezi tělem a vnějším světem. Denně jím prochází nejen živiny, ale i mikroorganismy a látky, se kterými se musí vypořádat. Právě proto má složení střevního mikrobiomu tak výrazný vliv na naše zdraví.

Proč je střevní mikrobiom tak důležitý

Střevní mikrobiom není pasivní „obsah trubky“. Podílí se na celé řadě zásadních funkcí, například:

• obrana proti infekcím
• trávení a další metabolické zpracování živin
• vývoj a regulace imunitního systému
• integrita střevní bariéry, tedy schopnost udržet to, co má zůstat ve střevě, skutečně ve střevě

Stav, kdy je mikrobiální ekosystém relativně stabilní, funkčně vyvážený a podporuje zdraví hostitele, označujeme jako eubiózu. Opakem je dysbióza, která je v řadě studií spojována s onemocněními, jako např. ateroskleróza, obezita, diabetes 2. typu, alergie, syndrom dráždivého tračníku aj.

Co všechno mikrobiom ovlivňuje

Složení střevního mikrobiomu není náhodné. Formuje se od narození a reaguje na řadu faktorů:

• způsob porodu
• kojení
• užívání antibiotik
• míru pohybu
• spánek a cirkadiánní rytmy
• zvládání stresu
• stravu

Z těchto faktorů je strava tím, který máme dlouhodobě nejvíce pod kontrolou. A zároveň tím, který se do mikrobiomu velmi výrazně otiskuje.

Proč je strava klíčová

To, co jíme, není jen palivo pro nás, ale také substrát pro mikroorganismy ve střevě.

Pro většinu bakterií tlustého střeva jsou energeticky a metabolicky výhodnou potravou nestravitelné sacharidy (zjednodušeně řečeno vláknina a jí podobné složky), které nejsou rozloženy v tenkém střevě. Jejich fermentace vede ke vzniku metabolitů, které jsou pro naše zdraví prospěšné. Důležité jsou například tzv. mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA).

Při dlouhodobém nedostatku těchto sacharidů se stávají pro bakterie významnějším substrátem aminokyseliny. To je spojeno se vznikem odlišných metabolitů (některé jsou pro nás škodlivé, např. p‑cresol, sirovodík aj.), dále s oslabením střevní bariéry, zánětlivými procesy, menší produkcí ochranných látek a také se změnou v bakteriálním zastoupení.

Pestrost je zásadní

V praxi se stále pracuje s doporučeným příjmem vlákniny alespoň 25–35 g denně. Nejde ale jen o samotné množství, ale především o její pestrost a kvalitu. Klíčové je, aby tento příjem pocházel z různých, minimálně zpracovaných rostlinných potravin.

Získat doporučené množství vlákniny pouze z ovoce a zeleniny je velmi obtížné, protože by bylo nutné zkonzumovat přibližně 1,5–2 kg denně. Zároveň samy o sobě nepokrývají celou škálu fermentovatelných sacharidových substrátů, z nichž některé se v ovoci a zelenině vyskytují jen v omezeném množství nebo vůbec. Důležitými zdroji jsou proto také luštěniny, celozrnné obiloviny, pseudoobiloviny, ořechy a semena.

Výzkumy ukazují, že pestrost rostlinných potravin má silnou souvislost s rozmanitostí střevního mikrobiomu. Konzumace 30 a více různých rostlinných potravin týdně je spojena s vyšší diverzitou bakterií s příznivými fermentačními funkcemi ve srovnání s monotónní stravou.

Z toho plyne jednoduchý závěr: nejde jen o to jíst rostlinně, ale jíst rostlinně pestře, jinak mikrobiotě nabízíme jen omezený repertoár živin.

Rostlinná strava a funkce mikrobiomu

Rostlinně bohatá strava bývá spojena s vyšším zastoupením bakterií, které produkují zmíněné mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), zejména acetát, propionát a butyrát.

Tyto metabolity:

• slouží jako zdroj energie pro buňky střevního epitelu
• podporují jejich množení a obnovu
• posilují těsná spojení mezi buňkami, čímž přispívají k integritě střevní bariéry
• mají protizánětlivé účinky

Zároveň bývá u lidí s převahou kvalitních rostlinných potravin nižší zastoupení bakterií spojovaných s nepříznivými metabolickými a zánětlivými procesy.

Závěrem

Vyšší mikrobiální diverzita sama o sobě automaticky neznamená „zdravější“ mikrobiom. Důležité je také to, jaké bakterie jsou v mikrobiomu zastoupeny a jaké funkce plní. Tedy jaké metabolity vznikají a jak je celý ekosystém vyvážený. Bakterie s protektivními funkcemi jsou přitom dlouhodobě podporovány stravou bohatou na vlákninu a další fermentovatelné sacharidy. Pokud je mikrobiom druhově pestrý, ale zahrnuje vyšší podíl bakterií spojených s nepříznivými metabolickými nebo zánětlivými procesy, nelze jej považovat za kvalitní jen na základě samotné diverzity.

Výzkum mikrobiomu je stále v začátcích a neexistuje jeden univerzálně „správný“ mikrobiom. Každý z nás ho má do určité míry jedinečný, formovaný už velmi brzy v životě a dále ovlivňovaný prostředím a životním stylem. Jedno se ale ukazuje opakovaně. Dlouhodobé stravovací návyky se do složení střevního mikrobiomu výrazně propisují a některé z těchto změn mají přímý vliv na naše zdraví.

Co si z toho odnést

• střevní mikrobiom je komplexní ekosystém
• strava patří mezi nejdůležitější faktory, které jeho složení ovlivňují
• pestrá, kvalitní a minimálně zpracovaná rostlinná strava je pro podporu střevního mikrobiomu zásadní
• čím větší a pestřejší podíl rostlinných potravin strava obsahuje, tím větší prostor dává mikrobiomu plnit své ochranné a metabolické funkce

Text vychází z veřejně dostupných edukačních materiálů České mikrobiomové společnosti a z publikovaných výsledků výzkumných projektů American Gut Project a ZOE PREDICT.

---